Lucie Bíle-SMS
8. 10. 2007
Nevnímáš a snad nevidíš,
že já si v sobě stavím mříž
a pod ní ještě pevnou zeď
to je má odpověď.
Tak žádnej řev a žádnej pláč
a žádnej děsnej srdcerváč.
a žádný scény zoufalý
co tě povalí.
Nechci řvát tu jak husa pitomá
To si fakt, lásko, nechám na doma
Kdo to řek? Snad ne já
asi já že je láska krásnej cit.
Láska bodá jako nůž!
Tak ať táhne, už chci mít klid!
To si piš! Vzpomínám,
na tvý řeči prolhaný.
Ty jsi těžkej pohodář
a já brečim si do vany…
Ty nevnímáš a neslyšíš,
že spadla klec a bouchla mříž.
Co tvý řeči úžasný,
jak to bylo překrásný.
Tak už běž a nech mě bejt
srdce v háji, z mozku prejt ,
co jsem nechtěla, to mám, spi si sám…
Nechci řvát tu jak husa pitomá
To si fakt, lásko, nechám na doma
Kdo to řek? Snad ne já
asi já že je láska krásnej cit.
Láska bodá jako nůž!
Tak ať táhne, už chci mít klid!
To si piš! Vzpomínám
na tvý řeči prolhaný.
Ty jsi těžkej pohodář
a já brečím si do vany…
Žádnej křik a žádnej pláč
scény nebudou.
Abys mi ještě vyčítal,
že žil jsi s obludou…
Tak žádnej křik a žádnej pláč
a žádný běsnění.
Až budu hřát, blbnout na kvadrát,
tak se nic nezmění…
Já mám jen teď, žádný pak.
Přejel’s mě jak náklaďák.
I když je to pochmurný,
tvý city smetu do urny.
Neskučím jako pes
na hrob ti tesám esemes.
Můžeš, lásko, klidně spát
chcípni, když mě už nemáš rád.
Kdo to řek? Snad ne já
že je láska krásnej cit.
Láska bodá jako nůž!
Tak ať táhne, už chci mít klid!
Neskučím jako pes
na hrob ti tesám esemes.
Můžeš, lásko, klidně spát
chcípni, když mě už nemáš rád.
že já si v sobě stavím mříž
a pod ní ještě pevnou zeď
to je má odpověď.
Tak žádnej řev a žádnej pláč
a žádnej děsnej srdcerváč.
a žádný scény zoufalý
co tě povalí.
Nechci řvát tu jak husa pitomá
To si fakt, lásko, nechám na doma
Kdo to řek? Snad ne já
asi já že je láska krásnej cit.
Láska bodá jako nůž!
Tak ať táhne, už chci mít klid!
To si piš! Vzpomínám,
na tvý řeči prolhaný.
Ty jsi těžkej pohodář
a já brečim si do vany…
Ty nevnímáš a neslyšíš,
že spadla klec a bouchla mříž.
Co tvý řeči úžasný,
jak to bylo překrásný.
Tak už běž a nech mě bejt
srdce v háji, z mozku prejt ,
co jsem nechtěla, to mám, spi si sám…
Nechci řvát tu jak husa pitomá
To si fakt, lásko, nechám na doma
Kdo to řek? Snad ne já
asi já že je láska krásnej cit.
Láska bodá jako nůž!
Tak ať táhne, už chci mít klid!
To si piš! Vzpomínám
na tvý řeči prolhaný.
Ty jsi těžkej pohodář
a já brečím si do vany…
Žádnej křik a žádnej pláč
scény nebudou.
Abys mi ještě vyčítal,
že žil jsi s obludou…
Tak žádnej křik a žádnej pláč
a žádný běsnění.
Až budu hřát, blbnout na kvadrát,
tak se nic nezmění…
Já mám jen teď, žádný pak.
Přejel’s mě jak náklaďák.
I když je to pochmurný,
tvý city smetu do urny.
Neskučím jako pes
na hrob ti tesám esemes.
Můžeš, lásko, klidně spát
chcípni, když mě už nemáš rád.
Kdo to řek? Snad ne já
že je láska krásnej cit.
Láska bodá jako nůž!
Tak ať táhne, už chci mít klid!
Neskučím jako pes
na hrob ti tesám esemes.
Můžeš, lásko, klidně spát
chcípni, když mě už nemáš rád.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář